Cestička k Majrovce ušlapaná
Název
Cestička k Majrovce ušlapaná
Popis
ALB 591 - Cestička k Majrovce ušlapaná, šla po ní dívenka uplakaná,
včera si zpívala, miláčka líbala, dnes už je od něho odloučená
Ona Majrovka je vlastně důl Mayrau ve Vinařicích u Kladna, neštěstí se ani tomuto dolu nevyhýbala …Dnes je z něj skanzen …
Pražská železářská společnost začala s hloubením jámy Mayrau v roce 1874 a v říjnu 1877 byla v hloubce 515,2 metru nafárána uhelná sloj o mocnosti devíti metrů. Místo zarážky určil sám vrchní báňský ředitel Pražské železářské společnosti Gottfried Bacher. Jáma byla dohloubena do konečných 527 metrů a pojmenována po Kajetánu Mayerovi, svobodnému pánu z Mayrau.
Jáma se hloubila v tehdy netradičním kruhovém jámovém profilu. Tuto novinku a řadu dalších zlepšovacích návrhů, má na svědomí závodní Dolu Mayrau Ing. Jan Karlík, který se proslavil zejména vynálezem tachografu, zařízením schopným zapisovat rychlost těžního stroje. Tento patent se později rozšířil do celého světa a dnes má toto podstatně zmenšené zařízení každý nákladní automobil nebo autobus.
V roce 1884 bylo dokončeno vyhloubení druhé jámy zvané Robert. Výrazná tektonická porucha, která vyhazuje část uhelné sloje o 70 – 100 m, rozděluje dolové pole na pole Mayrau cca 500 m pod povrchem a pole Robert o sto metrů výš.
Důl Mayrau se stal centrálním dolem Pražské železářské společnosti a největších těžeb dosáhl důl v rozmezí let 1905 až 1916, kdy zde pracovalo přes 1300 dělníků a 70 techniků. Za celou existenci dolu zde bylo vytěženo přes 34 milionu tun kvalitního černého uhlí. Geologickou zajímavostí je výskyt přírodního koksu, který vznikl v okolí průniku hlavní kladenské sloje a čedičových pňů Vinařické horky, třetihorní sopky.
Celý historicky vzácný areál je zachován v modelu tzv. posledního pracovního dne, kde vše zůstalo tak, jako by havíři odešli právě včera. První myšlenka o zřízení hornického skanzenu zde vznikla v roce 1975, ale naplnit se ji podařilo až v roce 1994. V té době byl Důl Mayrau ještě v provozu a k ukončení těžby a následnému zasypání jam došlo o tři roky později. Tím, že byl důl památkou před ukončením provozu, podařilo se většinu technického zařízení dílen a provozů zachovat i se všemi stopami, které jsou s provozem uhelného dolu spojeny.
Období
Statistiky
- 60 fotek
- 19 se líbí
Fototechnika
Nikon COOLPIX P520Nastavení
Fotoknihy z vašich fotek
Vyberte si z předchystaných knih pro Vás nebo vytvořte zcela novou.
Pexeso z vašich fotek
Stačí vybrat jen 32 fotek. Ostatní za Vás uděláme my.