Název

Nymbuk - Chrám sv. Jiljí

Popis

ALB 299 - 26.9.2014 proběhla na mnoha místech naší vlasti akce Dny evropského dědictví. My jsme měli možnost probádat blízký Nymburk, ke kterého budu postupně dodávat reportáže. Snad někoho zaujme i trochu historie:

Kostel svatého Jiljí se nachází na Kostelním náměstí v Nymburce. Nejstarším dokumentem z historie města je listina Přemysla Otakara II. o založení dominikánského kláštera z konce 13. stol. Předpokládá jak založení města tak i městské fary s kostelem, tehdy sv. Mikuláše.
Kostel, trojlodní basilika s dlouhým chórem a věží v průčelí, je ukázkou gotické cihlové architektury, jen na některé stavební články byl použit pískovec. Tehdy ojedinělou techniku režného zdiva zřejmě přinesli dolnorýnští vlámští lokátoři, kteří byli pověřeni Přemyslem Otakarem II. město založit.
Kostel byl stavěn postupně, nejstarší je raně gotický presbytář s pětibokým závěrem. Do presbytáře se dříve jako hlavním vchodem vcházelo jižním portálem s bohatě profilovaným gotickým lomeným obloukem. Současně s presbytářem byla postavena severní sakristie i severní kaple Panny Marie Vídeňské. V roce 1343 kostel vyhořel, a když byl následně obnovován, přistavělo se k němu bazilikální trojlodí. Současně s ním byla zřejmě postavena i severní cihlová věž, zvaná „červená“. Přístavba v závěrečné fázi probíhala pod patronací arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Za vlády Karla IV. byla pravděpodobně přistavěna jižní věž, známá jako „bílá“, vystavěná z pískovcových kvádrů a obdélníková kaple sv. Doroty na jižní straně presbytáře. Nejmladšími částmi kostela jsou severní a jižní předsíň, přistavěné kolem roku 1500 k bočním vchodům do postranních lodí.
Město bylo ve třicátých letech 17. století dvakrát dobyto saskými vojsky, která město spolu s kostelem velmi poničila. Smutnou událost z té doby připomíná pamětní deska u severního vchodu kostela, když 16. srpna 1634 po dobytí města tímto vchodem vnikli do kostela Sasové a všechny zde ukryté obyvatele města povraždili. Severní portál je proto na památku krvavého masakru navěky uzavřen.
Po třicetileté válce stavitel D. Augustin zaklenul presbytář barokní klenbou a celou stavbu upravil. Věže kostela byly v roce 1985 znovu zastřešeny barokními helmicemi. V roce 1693 byly dokončeny opravy po požáru z roku 1686. Červená věž byla během staletí několikrát zasažena bleskem, následně vyhořela a její stavba popraskala. Musela být podepřena mohutným pilířem, ve kterém byla vytvořena klenutá brána pro průchod. V roce 1846 byla cihlová věž ubourána na úroveň římsy kostela, pilíř zatím zůstal. V druhé polovině 19. století vytvořil prof. Bernhard Grueber návrh na regotizaci kostela, ale zrealizována byla pouze část jeho návrhu stavitelem Matějem Červeným v letech 1862 až 1866. Bílá – jižní věž dostala štíhlou jehlancovitou střechu a ochoz s novogotickou balustrádou a barokní klenba v presbytáři byla skryta a nahrazena nižší pseudogotickou. V letech 1913 – 1918 vedl další rekonstrukci arch. Kamil Hilbert. Odstranil pseoudogotické úpravy a zrestauroval kostel do původní gotické podoby – nově zaklenul presbytář, odstranil opěrný pilíř, otevřel zazděná okna, rekonstruoval či nově vytvořil kružby oken a upravil portály. Až po mnoha letech po rekonstrukci arch. K. Hilberta se kostel dočkal dalších stavebních prací – restaurace freskového oltáře v jižní lodi, přeložení poškozené prejzové střechy a nahrazení břidlicové krytiny na věži měděným plechem. V roce 1985 došlo k opravě elektrických rozvodů, čehož se ujali sami farníci a následně byl kostel vymalován. V devadesátých letech 20. století prošla věž za přispění státu a města generální opravou. V roce 2003 se vyměnila prošlapaná dlažba v severní i jižní lodi.
Kolem chrámu se rozkládal městský hřbitov, na kterém se pohřbívalo do roku 1787 a zcela zrušen byl až roku 1821.

Děkanský kostel byl zasvěcen sv. Mikuláši, teprve během třicetileté války byl zasvěcen sv. Jiljí. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Kategorie a štítky

Nastavení